Zvracení a průjem
Zvracení a průjem patří mezi nejčastější projevy tzv. akutní gastroenteritidy (volně přeloženo jako zánět trávicí soustavy postihující sliznici žaludku a střev). Z dalších příznaků to potom mohou být bolesti a křeče břicha, nucení na stolici, zvýšená teplota nebo horečka či změny celkového tělesného stavu.
V dětském věku se setkáme s akutní gastroenteritidou velmi často, projde si jí většina dětí, často i opakovaně. Mezi nejčastější původce u dětí patří jednoznačně viry (laicky potom stav označovaný jako “střevní viróza” či “střevní chřipka”), na druhém místě jsou infekce způsobené bakteriemi (Salmonela, Campylobacter…). Vzácněji se setkáváme s parazitárním původem zvracení a průjmu, dále to může být následek otravy nevhodně upraveným jídlem, intoxikace léky či drogami a další.
V tomto článku se budu věnovat pouze virovým a bakteriálním infekcím, které jsou jednoznačně nejčastější.
| DŮLEŽITÉ INFO NA ZAČÁTEK U akutní gastroenteritidy se nejvíce bojíme DEHYDRATACE! Při zvracení a průjmu ztrácí naše tělo velké množství vody a minerálů, zvlášť ohrožené jsou nejmenší děti, u nichž je podíl tělesné vody nejvyšší. Proto je nejen důležité sledovat stav hydratace, nepodcenit včasné doplňování tekutin a v případě, že se nám to nedaří a stav se zhoršuje, vyhledat lékařskou pomoc! |
ZVRACENÍ
Tady asi nemusím složitě popisovat, o co se jedná, protože každý z nás ví na vlastní kůži, jak dokáže být zvracení nepříjemné. Zvracení typicky předchází průjmu, někdy dojde k ústupu zvracení, na pár hodin ke zdánlivé úzdravě a teprve poté se rozvine průjem (což odpovídá “směru” průchodu infekce organismem), může ale dojít i k tomu, že dítě současně zvrací a má průjem, což je stav náročný k udržení hydratace.
CO DĚLAT PŘI ZVRACENÍ?
- v první řadě zachovat klid a snažit se uklidnit i dítě
- připravit si misku či kyblík, protože to málokdy skončí jen jedním vyzvracením se
- být dítěti neustále nablízku, nenechávat o samotě, aby nedošlo k vdechnutí zvratků
- pokud dítě zvrací opakovaně, není vhodné mu dát po každém vyzvracení ihned napít, i když to žádá (pokud zvládne, může si vypláchnout ústa, aby se zbavilo nepříjemné pachutě)
- ideálně počkáme vždy alespoň 30-60 minut od posledního zvracení a začneme podávat studenou vodu po lžičkách dle tolerance dítěte, frekvence podávání má být opravdu každých pár minut, pokud máme, vhodný je také chlazený orální rehydratační roztok (tzv. ORS- najdete v lékárně pod názvy Kulíšek, Enhydrol, Hipp ORS)
- orální rehydratační roztok– nejedná se o žádnou “lahůdku”, proto se můžeme poměrně běžně setkat s tím, že jej děti odmítají pít. Pokud tomu tak je, podávejte prostě vodu či oslazený čaj (černý, ne ovocné kyselé druhy).
- kojené děti: kojení se nepřerušuje, především u nejmenších kojenců. V případě, že se jedná o staršího kojence, který má již zavedené příkrmy a tekutiny, můžeme v začátku rehydratace začít studenou vodou či ORS po lžičkách či tyto roztoky podávat v pauzách mezi kojením, nicméně děti většinou preferují pouze mateřské mléko
- děti na umělé výživě: při rehydrataci začínáme pouze tekutinami nebo ORS, v případě, že dítě toleruje a dále již nezvrací, za několik hodin (cca 4 hod) můžeme podat mléko, raději rozdělit dávku do několika menších, ale častějších porcí, velký objem nemusí naráz žaludek zvládnout
- nevhodné: tradované podávání coca coly a jiných sycených nápojů nedoporučuji, bublinky CO2 a kyseliny v nich obsažené mohou ještě více podráždit žaludeční sliznici, neobsahují dostatek minerálů a velké množství cukru a sladidel potom zase může zhoršovat případný průjem
- v případě současné teploty nad 38°C podáme léky na snížení horečky (při zvracení formou čípků!) popřípadě využijeme fyzikální zábal k ochlazení těla. Při zvýšené tělesné teplotě dochází k dalším ztrátám tekutin, což v dané situace opravdu nechceme. Více v článku o léčbě horečky.
- jiné léky k zástavě zvracení běžně u dětí nepodáváme-pouze v případě, že doporučí lékař jinak
PRŮJEM
Tady se musíme na chvilku zastavit a vysvětlit si “parametry” průjmu. Jedná se o více než 3 stolice řídké konzistence v průběhu 24 hod.
| Pozor! Pokud se jedná o malé, dosud plně kojené děti ještě bez zavedených příkrmů, počet stolic 3/den u nich může být naprosto normální. Zde si všímáme tedy změn v jejich běžné frekvenci a v konzistenci (stolice kojeného dítěte má typický vzhled “míchaných vajíček”, při průjmu je stolice spíše vsáknutá v pleně, čím řidší stolice, tím méně “kousků” zbyde na povrchu pleny, až můžeme pozorovat jen nažloutlý či nahnědlý flek zcela vpitý v pleně při vodovité stolici. Omlouvám se za možná příliš podrobný popis, ale poznat konzistenci stolice z jednorázové pleny bývá občas pro rodiče problém, a přitom je to velmi důležitý údaj! |
Průjem může být doprovázený plynatostí, bolestmi a křečemi břicha, zvýšenou teplotou či horečkou, ale také příměsemi ve stolici (krev, hlen, nestrávené zbytky jídla, barevné změny). Vše je důležité sledovat a upozornit případně lékaře.
CO DĚLAT PŘI PRŮJMU?
- hrazení ztracených tekutin a minerálů hraje opět klíčovou roli, stejně tak časný návrat k podávání stravy (tzv. realimentace)
- k rehydrataci organismu podáváme opět vodu či orální rehydratační roztok, pokud jej dítě toleruje.
- Jaké množství tekutin? Existuje množství doporučení a vzorečků, nicméně pro rodiče není zcela jednoduché potřebu tekutin vypočítat. Řídíme se tedy tím, kolik dítě běžně pije a k tomuto množství tekutin přidáme za každou řídkou stolici, která odejde, 10ml/kg tekutin (tedy u 10kg vážícího dítěte přidáme 100 ml tekutin k běžné potřebě).
- Je možné, že takové množství tekutin do dítěte prostě nedostaneme, proto se alespoň snažíme podávat tekutiny aktivně a zároveň sledujeme známky dehydratace– především to, jak dítě močí, při průjmu a zvracení nesmí dojít k zástavě močení déle než na 6 hod, dále sledujeme stav vědomí a celkový stav dítěte!
- kojení nepřerušujeme, mezi kojením opět můžeme podávat tekutiny či ORS
- při umělé výživě– pokračujeme v běžném podávání, současně podáváme tekutiny nebo ORS
- pozor na hygienu v plenkové oblasti, řídká a častá stolice dráždí kůži v okolí konečníku, proto je vhodné vždy omýt vodou a šetrným dětským mýdlem, aby se smyly všechny zbytky, vlhčené ubrousky jsou v tomhle případě nedostatečné a mohou stav akorát zhoršit. Také doporučuji mazat kůži v oblasti zadečku ochranným krémem, i když to běžně neděláte.
- strava: volíme lehce stravitelnou, vařenou či dušenou nedráždivou stravu bez tvrdých kousků, slupek, semínek, která má za úkol nejen dodat energii, ale také zahustit střevní obsah. Dlouhodobé lačnění není žádoucí! Pro ilustraci uvádím několik tipů, ale volíme individuálně podle toho, jak je dítě staré, co preferuje a co máme zrovna doma. Začínáme od “nejjednoduších” (rýže, brambor, těstovina…) a dle tolerance postupně zařazujeme další potraviny (zelenina, libové maso) a sledujeme případnou reakci, pokud dojde ke zhoršení, vrátíme se zase ke stravě, kterou už dítě tolerovalo. U batolat podáváme příkrmy, na které bylo zvyklé, volíme “dietnější” kombinace potravin.
| rýžový odvar, rýžová kaše= propláchnutou rýži rozvaříme a rozmixujeme s převařenou vodou, popřípadě více naředíme rýžovou (bezmléčnou) kaši mrkvový odvar, mrkvová kaše= rozvaříme mrkev a rozmixujeme v převařené vodě vařená zelenina či ovoce= vařený nebo v páře připravený brambor, mrkev, povařené jablko bez slupky či rozmačkaný banán rýže, těstoviny= suché, bez omáčky, můžeme kombinovat se zeleninou bílé pečivo= bez semínek, ne čerstvé (rohlík, toastový chléb, suchary) maso= pokud dítě toleruje již zeleninu či pečivo, později můžeme přidat vařené/dušené libové maso- kuřecí, krůtí, telecí vývar= můžeme také použít i na rozředění k mixování pyré, sesbíráme z něj přebytečný tuk mléčné výrobky= dle tolerance, v prvních dnech trvání akutního průjmu vyloučíme, po zahuštění stolice můžeme vrátit, volíme ideálně zakysané formy umělé mléko= dříve se doporučovalo vyměnit UM za bezlaktózovou variantu, nicméně plošně se již toto nedoporučuje, pouze v případě, že průjem trvá delší dobu, ale to je na místě vyšetření lékařem, který přechod na formuli bez laktózy může doporučit (důvodem je přechodný deficit enzymu laktázy při akutním zánětu střevní sliznice). |
LÉKY
U průjmu máme poměrně široké spektrum léků, které můžeme využít, jak v akutní fázi, tak i v rekonvalescenci. Určitě doporučuji mít některý z přípravků v lékárničce.
- aktivní uhlí, Smecta (diosmectid)- tzv. střevní adsorbencia, která pohlcují vodu i toxiny a napomáhají úpravě konzistence stolice. “Tradiční” aktivní uhlí barví stolici, s čímž musíme počítat, zároveň může zakrýt případnou příměs krve v trávicím traktu, takže u dětí se nedoporučuje. Smecta je přípravek na bázi jílů vhodný nově až pro děti od 2 let, prodává se ve formě prášku, takže ideální i na cesty.
- Hidrasec (racecadotril)- jeden z novějších léků na trhu, který “tlumí” střevní sekreci a významně zkracuje dobu trvání průjmu. Jedná se o bezpečný a účinný lék určený pro děti a kojence od 3 měsíců věku. Je ovšem vázaný na lékařský předpis, můžete si jej nechat předepsat třeba před dovolenou.
- Tasectan (tanát želatiny)- nejnovější přípravek na trhu, který zkracuje dobu trvání průjmu a díky želatině tvoří ochranný film na sliznici střeva. Vhodný pro děti od narození. Existuje i varianta léku Tasectan DUO, kde jsou obsaženy již i prospěšné bakterie (probiotika).
- u dětí nevhodné– antibiotika (nikdy nenasazujeme sami doma, pouze v případě vážných případů bakteriální infekce indikuje lékař!), střevní dezinficiens Endiaron (podání až od 40kg váhy!), antimotilikum Imodium (tlumí peristaltiku a může docházet k pomalejšímu vylučování patogenů z trávicího traktu, nesmí se podávat u dětí do 2 let!)
Probiotika
Pozitivní roli v léčbě i rekonvalescenci jednoznačně hrají probiotika. Při průjmu je zrychlená peristaltika a odchází velké množství střevního obsahu, takže vlastně i bakterií, které pro správné trávení potřebujeme. Proto je víc než vhodné tyto “správné” bakterie do střeva zase dodat. S podáváním můžeme začít už při tzv. realimentaci (tedy při návratu k stravě), nedoporučuji ale podávat, pokud dítě ještě zvrací.
Mezi probiotika řadíme bakterie přirozeně se vyskytující v našem trávicím traktu, trochu nepřesně se sem někdy řadí i “přátelské” kvasinky, které ale využíváme v léčbě průjmu také. Každý kmen bakterií má trochu jiný účel využití, u infekčních průjmů je prokázaný klinický efekt při podávání kombinace laktobacilů a kvasinek:
- Lactobacillus rhamnosus a acidophilus– např. přípravek Biopron, Laktobacílky
- Saccharomyces boulardi (kvasinky)- např. přípravek Enterol
Probiotika můžete mít v domácí lékárničce, ale protože jejich cena není zanedbatelná, dají se zakoupit až v případě, když dojde k rozvoji infekčního průjmu. Jiná situace je samozřejmě pořízení preventivně na dovolenou, ale vždy dodržujte podmínky pro jejich skladování a také sledujte expiraci.
Článek vytvořený s využitím těchto zdrojů:
- SZITÁNYI, Peter. Management of acute gastroenteritis in children. Pediatrie pro praxi [online]. 2020, 21(2), 129-134 [cit. 2020-08-26]. DOI: 10.36290/ped.2020.027. ISSN 12130494. Dostupné z: http://www.pediatriepropraxi.cz/doi/10.36290/ped.2020.027.html
- NEVORAL, Jiří. (2012). Prebiotika a probiotika v pediatrii. Pediatr. praxi, 13(3), 167-173.
Informace zde uvedené jsou orientační a mají pouze obecnou povahu.
V žádném případě nenahrazují lékařskou či jinou odbornou péči. Na základě těchto informací, vč. popisů průběhů chorob uváděných na těchto stránkách, nelze samostatně stanovit diagnózu a léčbu, k tomu je třeba konzultace
s lékařem. Tyto stránky nepředstavují nabídku léčby na dálku. Všichni uživatelé těchto stránek souhlasí s tím, že tyto stránky používají na vlastní riziko a nebezpečí. Nelze uplatňovat nárok na náhradu škody způsobenou přímo či nepřímo využitím těchto stránek a na nich obsažených informací.
Článek není sponzorovaný.
Jeden komentář
Pingback: