Febrilní křeče

Když jsem na blogu a instagramu otevřela téma “teplot”, přišlo i několik dotazů na febrilní křeče. Je to přirozené, protože právě tohle je stav, kterého se mnozí rodiče obávají, a proto bych ráda uvedla, o co se jedná a jak se má člověk zachovat, když už ke křečím dojde.

---

Na pomoc jsem si při psaní tohoto článku vzala doporučení vydané Společností dětské neurologie ČLS JEP, které uvádím i v závěru. Jedná se o přehledný doporučený postup, který shrnuje nejnovější poznatky medicíny, byť mohou být v rozporu s tím, co se v ČR ještě stále běžně doporučuje. Za posledních pár let totiž došlo k výrazným změnám především v léčbě a prevenci febrilních křečí, sama si pamatuji, že první roky mojí praxe v nemocnici se třeba takový Diazepam dával plošně nejen v terapii febrilních křečí, ale také se doporučoval jako lék na preventivní podání.

---

JAK VYPADAJÍ “FEBRILNÍ KŘEČE” A CO TO VLASTNĚ JE?

Febrilní křeče si můžeme představit jako “záchvat”, který doprovází vzestup tělesné teploty převyšující většinou 38°C. Nejčastěji probíhají jako tzv. “tonicko-klonické” křeče s krátkou ztrátou vědomí.

Co si pod tím představit? Dítě nereaguje na oslovení, může mít oči v sloup nebo se nepřítomně dívá před sebe a dochází většinou k symetrickým záškubům končetin a těla (často i svalů obličeje), může zrychleně nebo usilovně dýchat. Někdy nemusí být typické křeče přítomny a dítě “jen” ztratí svalové napětí a vědomí, je hadrovité, má oči v sloup a nereaguje. Celý stav trvá několik minut a poté se dítě většinou probouzí k plnému vědomí, ale někdy může přetrvávat krátká spavost. Křeče zpravidla ustupují i bez léčby, často i před příjezdem záchranné služby.

Přesný důvod, proč tyto křeče vznikají, znám není, zvažuje se jak genetický podklad, tak “nezralost” centrálního nervového systému u dětí a tedy i jeho větší pohotovost ke vzniku křečí.

---

KDY A JAK ČASTO SE VYSKYTUJÍ?

Nejčastěji se vyskytují mezi 6. měsícem až 5. rokem věku. U některých dětí se mohou opakovat, ale dobrá zpráva je, že z nich děti “vyrostou” v drtivé většině bez jakýchkoliv následků nebo rizik pro jejich další vývoj. V dětství se s touto diagnozou můžeme setkat asi u 2-5% dětí. Taktéž je znám jejich rodinný výskyt. Udává se, že až 30% dětí s prodělanými febrilními křečemi má tzv. pozitivní rodinnou anamnézu, tedy že někdo z jeho rodičů tyto křeče v dětství také prodělal.

---

CO JSOU TO NEKOMPLIKOVANÉ FEBRILNÍ KŘEČE?

Většina febrilních křečí jsou tzv. “nekomplikované“. Tyto křeče mají dobrou prognózu, trvají většinou do 5 minut a dítě se po jejich prodělání vrací k plnému vědomí, nemá žádné neurologické potíže, nicméně může být po záchvatu lehce spavé nebo naopak uplakané. Nezanechávají žádné neurologické postižení.

“Komplikované” febrilní křeče se vyskytují mnohem méně, trvají více než 10 (někdy udáváno i 15) minut a mohou být tzv. lateralizované, tedy postihovat třeba jen jednu polovinu těla. Rozdíl mezi tím, jaké křeče dítě prodělalo, určí lékař. Je to důležité pro následné vyšetřování a léčbu.

---

CO DĚLAT, KDYŽ DÍTĚ PŘI TEPLOTĚ ZAČNE KŘEČOVAT?

V první řadě zachovat klid. Já vím, že se mi to píše lehce, ale panika ničemu nepomůže. Křečujícímu dítěti musíme zajistit bezpečné prostředí, aby se nezranilo a mělo volné dýchací cesty (tedy odstraníme cokoliv, jako třeba přikrývky, co by mohlo volnému dýchání bránit, ale nikdy neotevíráme ústa násilím ani se nesnažíme vytáhnout jazyk během křečí!!). Nesnažíme se ani nějak násilně křečím zabránit, držet končetiny apod!

Při prvním záchvatu křečí většina rodičů volá rychlou záchrannou službu (155), což je správně, protože určit v domácích podmínkách, jakého původu křeče jsou, je nemožné. Dítě by měl vždy po první atace křečí vidět lékař, takže většinou následuje převoz sanitkou na dětské oddělení či urgentní příjem, kde se rozhodne o dalším postupu a vyšetřeních. Cenné informace vám dá také operátorka na lince 155, která s vámi bude na telefonu v případě potřeby až do příjezdu sanitky a bude vám říkat, co máte dělat a u dítěte sledovat.

---

MOHOU SE KŘEČE OPAKOVAT A MAJÍ NĚJAKÉ TRVALÉ NÁSLEDKY?

Ano, mohou se opakovat. Jak v průběhu jednoho onemocnění, ale i při nějakém dalším. Věkem ovšem odezní u všech dětí. Co se týče prognózy febrilních křečí, tak ta je velmi dobrá. Nekomplikované febrilní křeče nezvyšují riziko epilepsie, u těch komplikovaných je riziko jen o něco málo vyšší než u běžné populace.

---

JE POTŘEBA ZAČÍT SRÁŽET TEPLOTU DŘÍVE NEŽ PŘI 38°C?

Tohle opět nemohu napsat jedno obecné doporučení, po první atace křečí vás lékař poučí, jak se nadále chovat při horečce, a určí konkrétní postup pro vaše dítě. Nebylo ovšem prokázáno,že by preventivní nebo dřívější podání léku na snížení horečky snížilo riziko febrilních křečí. Jejich podání je tedy z důvodu zlepšení komfortu a prožívání nemoci dítětem a řídí se běžnými doporučeními, tedy srážení teploty vyšší než 38°C.

---

A CO PREVENTIVNÍ PODÁNÍ DIAZEPAMU?

Diazepam je lék určený k léčbě (zastavení) křečí. Dříve běžně doporučovaný také jako prevence, nicméně podle posledních doporučení rizika jeho podání převažují nad případným benefitem. Jeho preventivní podání u dětí, které již febrilní křeče prodělali, je na rozhodnutí neurologa, proto se řiďte tím, co vám doporučí. Nicméně u dětí, které febrilní křeče nikdy neprodělali, jej opravdu nedávejte! Můžete zamaskovat jiné vážné příznaky svědčící třeba pro infekci nervové soustavy nebo vést k nadměrné spavosti a útlumu dýchaní!

Diazepam by měl být pouze lék na utlumení déletrvajících křečí, o jeho podání vás opět poučí lékař, který jej dítěti indikuje. Většinou je ve formě čípku nebo roztoku k rektálnímu podání.

---

CO NAPSAT ZÁVĚREM?

Febrilní křeče jsou pro mnohé rodiče strašákem. Spolu s laryngitidou to byla jedna z diagnóz, kdy mi rodiče v nemocnici říkali, že měli opravdový strach o život svého dítěte. Vidět vlastní dítě “křečovat” si nepřeje žádný rodič, přesto je lepší vědět, co v téhle chvíli dělat, než před touto diagnózou zavírat oči. Pokud se v téhle situaci ocitnete, opravdu je důležité zachovat klid a racionální uvažování.

Febrilní křeče patří mezi onemocnění s velmi dobrou prognózou, komplikace či následky jsou vzácné.

---

Použité zdroje:

Doporučený postup Společnosti dětské neurologie ČLS JEP (https://www.czech-neuro.cz/content/uploads/2018/01/dp_febrilni_krece.pdf)

Febrilní křeče –  doporučený postup pro vyšetření dítěte s nekomplikovanými febrilními křečemi, adaptovaný doporučený postup American Academy of Pediatrics (https://www.csnn.eu/casopisy/ceska-slovenska-neurologie/2017-2-3/febrilni-krece-doporuceny-postup-pro-vysetreni-ditete-s-nekomplikovanymi-febrilnimi-krecemi-adaptovany-doporuceny-postup-american-academy-of-pediatrics-60570)

OŠLEJŠKOVÁ, Hana. Aktuální kapitoly z dětské neurologie pro praxi (kapitola Febrilní křeče, Nečas Tomáš). Olomouc: Solen, Medical education, [2018]. Meduca. ISBN 978-80-7471-240-1.

---

Informace zde uvedené jsou orientační a mají pouze obecnou povahu.
V žádném případě nenahrazují lékařskou či jinou odbornou péči. Na základě těchto informací, vč. popisů průběhů chorob uváděných na těchto stránkách, nelze samostatně stanovit diagnózu a léčbu, k tomu je třeba konzultace
s lékařem. Tyto stránky nepředstavují nabídku léčby na dálku. Všichni uživatelé těchto stránek souhlasí s tím, že tyto stránky používají na vlastní riziko a nebezpečí. Nelze uplatňovat nárok na náhradu škody způsobenou přímo či nepřímo využitím těchto stránek a na nich obsažených informací.