Nemoci přenášené klíštětem a jejich prevence
Jak se klíšťatům bránit, jaký vybrat repelent a oblečení, kdy je nutná kontrola kůže a jak odstranit přisáté klíště? To vše se dozvíte v předchozím článku “Jak na klíšťata”.
Klíšťata mohou přenášet některá infekční onemocnění, z nichž klinicky nejdůležitější a nejčastější jsou: lymeská borrelióza a klíšťová encefalitida.
LYMESKÁ BORRELIÓZA
Jedná se o nejčastěji přenášené onemocnění v našich klimatických podmínkách. Původcem jsou spirálovité bakterie z komplexu Borrelia burgdorferi sensu lato. V přírodě jsou rezervoárem těchto bakterií malá zvířata (hlodavci, ptáci, savci). Mladší vývojová stádia klíštěte se tedy mohou nakazit sáním jejich krve a infekci pak přenést nejen na člověka, ale i na další zvířata, a tak jí udržet v koloběhu. Člověk je pouze náhodný hostitel, nelze přenést infekci přímo z člověka na člověka. K nákaze borreliózou nedochází ihned po přisátí infikovaného klíštěte, udává se, že aby se bakterie změnily na “invazivní” ze své latentní fáze a schopné přestupu do organismu člověka, musí klíště sát jeho krev alespoň 12 hodin. (1) Většina údajů hovoří o tom, že pokud je nakažené klíště odstraněno do 24 hodin, je riziko nákazy velmi malé, naopak pokud zůstane přisáté déle, než 48 hodin, riziko nákazy se zvyšuje.
Klinických projevů může mít toto onemocnění mnoho. Nejčastěji se ale jedná o tzv. kožní lokalizovanou formu, která se projevuje jako “erythema migrans” neboli “migrující erytém”. Jedná se o červenou skvrnu různé velikosti na kůži vznikající v místě, kde bylo přisáté klíště v odstupu cca 2-3 týdnů (nejčastěji se udává 3-30 dní). Může mít různý tvar, okrouhlý, nepravidelný, laločnatý, ale dochází k typickému blednutí, takže pak projev na kůži vypadá jako prstenec. Pokud tento útvar na kůži objevíte (i přesto, že dítě nemělo klíště- nemuseli jste si ho pouze všimnout) navštivte lékaře.
Další projevy lymeské borreliózy nejsou tak časté, mohou být ale o to vážnější. Kožní forma diseminovaná může vypadat jako mnohočetné migrující erytémy po celém těle, vzácnějším projevem je i borreliový lymfocytom, tuhá zarudlá až namodralá “zatvrdlinka” typicky na ušním lalůčku, boltci, v blízkosti bradavky… Nákaza může postihovat centrální nervový systém (mluvíme pak o tzv. neuroborrelióze), která má různé fáze a stupně závažnosti a vyžaduje většinou intenzivní léčbu na lůžku s podáváním antibiotik nitrožilně. Taktéž může dojít k postižení kloubů, svalů, srdce i očí. Často se jedná o nespecifické příznaky, takové “diagnostické oříšky”, protože souvislost s klíštětem nemusí být zcela zřejmá, klinické projevy pozdní (měsíce i roky po nákaze) a velmi variabilní. Jako postboreliózový syndrom označujeme stav, kdy i přes léčbu přetrvává po několik měsíců únava, bolest kloubů, svalů, hlavy, poruchy koordinace či spánku. Všechny tyto projevy patří do rukou odborníků a vyžadují intenzivní a komplexní léčbu.
| Lymeská borrelióza Původce: bakterie Borrelia burgdorferi sensu lato Prevence: ochrana před přisátím klíštěte a jeho včasné odstranění Očkování: zatím ve stádiu klinického výzkumu Nejčastější projev: migrující erytém, zarudlá skvrna na kůži s výbledem Léčba: antibiotická |
Přesvědčivé důkazy o přenosu nákazy v těhotenství z matky na plod chybí, kojení není kontraindikováno, ale je potřeba lékaři oznámit, že žena kojí, aby vybral vhodná i při kojení. (2)
KLÍŠŤOVÁ ENCEFALITIDA
Jedná se o onemocnění způsobené virem klíšťové encefalitidy, které postihuje centrální nervový systém. V našich podmínkách je přenášeno na člověka klíštětem, vzácně je popsána nákaza z nepasterizovaného mléka ovcí či koz, které jsou infikované. Není ale opět přenosné z člověka na člověka. Na rozdíl od lymeské borreliózy, k přestupu virů z infikovaného klíštěte stačí, aby bylo přisáté pouze 2 hodiny! Onemocnění probíhá většinou ve dvou fázích, ale jsou známy i bezpříznakové průběhy.
- první fáze– po inkubační době v délce cca 1-2 týdnů se objevují “chřipkovité” příznaky- únava, bolest kloubů, svalů, hlavy, zvýšená teplota, celková slabost, trvají několik dní až týden, poté ustupují
- druhá fáze– nastupuje za několik dní po té první a dochází při ní k postižení centrálního nervového systému. Může mít více klinických podob podle toho, jestli postihuje mozkové obaly (bolest hlavy, světloplachost, ztuhlost šíje, zvracení), mozek (poruchy spánku, koncentrace, rovnováhy, bolest hlavy) či míchu (obrny či velmi vážná forma se selháváním životních funkcí při postižení prodloužené míchy). P
Specifická léčba klíšťové encefalitidy neexistuje, jedná se o virové onemocnění, takže antibiotika nejsou indikována. Podle vážnosti stavu se volí i terapie, která zahrnuje tlumení příznaků, úlevu od bolesti, podpůrnou léčbu, v nejtěžších stavech i podpora životních funkcí. Trvalé následky jsou známé a v ojedinělých případech i velmi vážné. Proto je zde zcela zásadní prevence, ať už ve formě ochrany před klíšťaty, tak ve formě očkování proti klíšťové encefalitidě. (3)
OČKOVÁNÍ
Proti klíšťové encefalitidě se dá očkovat, na českém trhu existují dokonce dvě vakcíny (obě dvě ve verzi pro děti), výběr konzultujte s ošetřujícím lékařem dítěte. Jedná se o neživé vakcíny s vysokou účinností, která se udává až 97-98% po kompletním naočkování. (4) Základní očkování je třídávkové, přeočkování je poprvé po 3 letech a dále v 5letém intervalu. Očkovat se dá celý rok, ale s výhodou je tomu v zimních měsících, aby byla před novou sezónou klíšťat zajištěna alespoň částečná ochrana. Očkovat je možné již děti od 1 roku, nicméně běžná praxe v ČR je taková, že se očkují děti až v pozdějším věku. Vzhledem k tomu, že se jedná o nepovinné očkování, je rozhodnutí o tom, kdy a jestli bude dítě očkováno, v kompetenci rodiče ve spolupráci s pediatrem. Kojenci a batolata nepatří mezi nejrizikovější skupinu, proto se k očkování přistupuje většinou až před zahájením školní docházky. U dětí do 4 let se setkáváme většinou s lehkým průběhem nemoci. (4) Je potřeba zvážit vždy množství faktorů, zdravotní stav dítěte, životní styl rodiny (kde tráví většinu volného času), bydliště v endemické oblasti apod. Bohužel tedy nedokážu odpovědět na častou otázku, kdy je očkování nejvhodnější, je to individuální.
Ráda bych ale zmínila, že na očkování by neměli zapomínat ani rodiče, kteří jsou infekcí ohroženi samozřejmě také! My s manželem očkovaní jsme, naše 3letá dcera zatím ne, ale nejbližší zimu či max tu další bych jí ráda vakcínu proti klíšťové encefalitidě nechala dát. I z toho důvodu, že předškoláci a školáci již tráví poměrně velkou část dne mimo náš dohled (školáci navíc i v na různých výletech nebo školách v přírodě přes noc), takže kontrola nás rodičů, zdali si z venku nepřinesli klíště, už není tak dostatečná.
| Klíšťová encefalitida Původce: virus klíšťové encefalitidy Prevence: ochrana před přisátím klíštěte, včasné odstranění, očkování Očkování: dostupné, očkovat se mohou děti od 1 roku věku Léčba: cílená není, pouze léčba symptomů |
Na závěr pár otázek od vás, které mi k tématu přišly.
Můžu se nakazit od zvířete při vytahování klíštěte?
Bohužel ano! Proto je i zde nutná důsledná hygiena (rukavice, klíštěte se nedotýkat holýma rukama, použití speciálních háčků či pinzet na odstranění klíštěte z těla domácího zvířete). Pozor i na likvidaci, klíště se spláchne do WC nebo zabalené do kousku papíru spálí. Nikdy jej nemačkáme prsty!
Slyšela jsem, že je očkování proti klíšťové encefalitidě velká zátěž pro organismus, je to pravda?
Obě dvě vakcíny jsou bezpečné a prověřené. Jako každý lék mohou mít samozřejmě nežádoucí účinky, ale nejčastěji se vyskytuje zvýšená teplota nebo horečka. Naopak jejich účinnost je velmi vysoké, udává se až 98% při naočkování celého schématu.
Mám příznaky onemocnění, ale neměla jsem klíště, jak je to možné?
Může se stát, že si přisátého klíštěte nevšimneme. “Napité” klíště totiž po několika dnech odpadne (a pokračuje ve svém životním cyklu), ale k nákaze mohlo samozřejmě dojít. I přesto, že se my lékaři při odebírání anamnézy na přítomnost klíštěte ptáme, neznamená to, že při typických příznacích nebo naopak v došetřování nejasných stavů nebudeme pátrat i po možné infekci od klíštěte i v případě, že si nebudete jeho přisátí vědomi.
Zdroje:
(1) https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2010/02/10.pdf
(2) https://www.infekce.cz/DPLB18.htm
(3)https://www.vakcinace.eu/data/files/doporuceniprokevakcinaci_2016final_schvaleno_vyborem.pdf
(4) https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2009/02/02.pdf
Informace zde uvedené jsou orientační a mají pouze obecnou povahu.
V žádném případě nenahrazují lékařskou či jinou odbornou péči. Na základě těchto informací, vč. popisů průběhů chorob uváděných na těchto stránkách, nelze samostatně stanovit diagnózu a léčbu, k tomu je třeba konzultace
s lékařem. Tyto stránky nepředstavují nabídku léčby na dálku. Všichni uživatelé těchto stránek souhlasí s tím, že tyto stránky používají na vlastní riziko a nebezpečí. Nelze uplatňovat nárok na náhradu škody způsobenou přímo či nepřímo využitím těchto stránek a na nich obsažených informací.
