Kojení – benefity
Kojení s sebou přináší mnohé výhody. Mateřské mléko je v porovnání s podáváním umělé stravy ekonomičtější a také ekologičtější. Velmi zásadní jsou ale také benefity zdravotní. A to nejen pro dítě, ale i pro matku.
ZDRAVÍ DÍTĚTE
Kojení má pozitivní vliv na zdraví dítěte, jak v krátkodobém horizontu (tedy v době, kdy je dítě kojeno), tak i z dlouhodobého hlediska, kdy snižuje riziko onemocnění některou z níže uvedených chorob.
Infekce
Kojené děti jsou lépe chráněny před infekčními onemocněními jako jsou průjmy a onemocnění dýchacího traktu.
Světová zdravotnická organizace (WHO) se dlouhodobě zajímá o dopady (ne)kojení na zdraví dětí celého světa. Situace se samozřejmě liší mezi jednotlivými kontinenty a zeměmi, u nás v Evropě je zcela jiná úroveň zdravotnictví, epidemiologická situace i dostupnost léků a zdravotní péče než třeba v chudých oblastech Afriky. WHO udává, že nedostatečné kojení přispívá až k 800 tisícům (!) úmrtí dětí ročně. Více v infografice WHO v následujícím odkaze: https://www.who.int/nutrition/global-target-2025/infographic_breastfeeding.pdf?ua=1
Velká část studií zabývajících se efektem kojení na vznik infekčních průjmových onemocnění je ze zemí jižní Ameriky, Indie apod. Ale i v našich podmínkách má kojení ochranný vliv před nákazou infekčním onemocněním trávicího traktu, kojení se nepřerušuje ani při probíhajícím průjmu a má pozitivní dopad na průběh onemocnění.
Akutní zánět středního ucha
Například v této studii (1) bylo zjištěno, že výskyt tohoto onemocnění je asociován se způsobem krmení. Nejnižší výskyt měly děti plně kojené, dále děti kojené a současně dokrmované, a nejvyšší výskyt byl u dětí krmených mléčnou formulí. Mechanismů, které se na tomto podílejí, bude pravděpodobně více. Roli hraje přenos mateřských sekrečních protilátek mlékem. Kojené děti měly taktéž větší protilátkovou sérovou odpověď proti jednomu z nejčastějších původců tohoto onemocnění. (1)
Pozitivní je také efekt sání při kojení na ventilaci Eustachovy trubice, což je krátká trubička vystlaná sliznicí, která spojuje nosohltan s dutinou středního ucha a umožňuje vyrovnávání tlaků.
DLOUHODOBÉ POZITIVNÍ ÚČINKY KOJENÍ
Obezita
Metaanalýza z roku 2014 (2) zahrnující více než 200 tis zkoumaných osob z 12 různých zemí zjistila, že kojené děti mají signifikantně nižší riziko obezity v dětském věku, které se závislé i od délky kojení (výraznější efekt mělo kojení déle než 7 měsíců). Kojené děti měly o 22% nižší riziky obezity v dětství než děti nikdy nekojené.
Důvodů, proč mají kojené děti nižší riziko obezity v dětském věku je více. Mateřské mléko je poměrně nízkokalorické (3), mění svoje složení v čase (4) a obsahuje bioaktivní látky jako je leptin a ghrelin (5), které mohou mít vliv na růst a množení tukových buněk u dítěte.
Je známo, že nadváha a obezita v dětském věku s sebou nese vyšší riziko, že bude jedinec obézní i v dospělosti, což může být asociováno s dalšími přidruženými chorobami jako je vysoký krevní tlak, cukrovka 2. typu a onemocnění srdečně-cévního systému.
Zde si dovolím ještě malou odbočku k tomu, jaká jsou specifika prospívání kojených dětí v prvních měsících jejich života ve vztahu k dětem nekojeným. Často totiž dochází k poměrně prudkému nárůstu váhy kojených dětí v prvních týdnech a měsících života s vrcholem kolem 2.-3. měsíce, poté může dojít ke zpomalení váhového přírůstku, což může být nesprávně vyhodnoceno jako neprospívání s nutností zavedení dokrmu. Stejně tak po půlroce věku většinou váha neroste již tak rychle v porovnání s dětmi na umělé stravě a není vhodné navyšovat kalorický příjem. Ideální je sledovat růst pomocí grafu závislosti hmotnosti k tělesné délce, ne pouze sledováním samotné hmotnosti. Bližší informace zde: http://www.szu.cz/uploads/documents/obi/CAV/LETAK.pdf
A ještě jedna důležitá poznámka k tématu obezity! Bylo by nesprávné myslet si, že pokud kojím, moje dítě nebude nikdy obézní a nic jiného pro to není třeba udělat. Je to jen jeden z faktorů, které vstupují během života “do hry”. Zmíním tedy některé další faktory (bez chronologického sezaření významnosti). Genetika, výživa a stravovací návyky v rodině (tj. vzor, který dětem předáme!), pohyb a jeho pravidelnost, socioekonomický status daného jedince, celá řada chronických onemocnění, ale i zdraví psychické!
Alergie
Různé formy atopie (tedy zvýšená reakce organismu na alergeny potravinové, inhalační, kontaktní atd.) jsou velkým problémem dnešní doby. Významnou roli zde hraje genetika (tedy děti s rodinnou zátěží jednoho či obou rodičů nebo sourozenců mají vždy vyšší riziko tohoto onemocnění), ale s tím si zatím dnešní medicína poradit neumí. Proto se zkoumají jiné možnosti ovlivnění vzniku alergií a výživa od narození může být jednou z nich.
Co se týče stravování matky před otěhotněním a v těhotenství, neexistují důkazy, které by jednoznačně potvrdily pozitivní efekt nějakého dietního omezení na vznik alergie u dětí. Stejně tak doporučení pro prvních 6 měsíců věku zní pro všechny skupiny dětí stejně- tedy výhradní kojení bez dietních omezení matky (preventivní vyřazení potencionálních alergenů z jídelníčku matky se nedoporučuje pokud se samozřejmě nejedná o potraviny, na které má alergii sama matka!). Pokud kojení není možné, je vhodné u dětí s rodinnou alergickou zátěží volit speciální mléčné formule (tzv. hypoalergenní, toto je ale již v režii praktického lékaře či jiného specialisty). Zavádění komplementární stravy (tzv. příkrmů) je vhodné za současného kojení. Neexistují přesvědčivé důkazy, že by kojení zabránilo rozvoji alergie, nicméně může dojít k pozdějšímu nástupu či mírnějším projevům. Tato oblast je ale stále předmětem zkoumání. (6,7)
Kojení snižuje riziko onemocnění cukrovkou 1. typu a také zavádění lepku současně s kojením snižuje riziko vzniku celiakie. V neposlední řadě má kojení vliv na kognitivní funkce, byť efekt není nijak dramatický, ale je měřitelný. (7)
ZDRAVÍ MATKY
O tom, že je kojení prospěšné pro dítě, se již v dnešní době ví poměrně hojně, avšak nesporné výhody má i pro kojící maminky.
První pozitivní efekt na zdravotní stav matky je patrný již krátce po porodu. Dochází k rychlejšímu zavinování dělohy a tudíž i menším krevním ztrátám v poporodní době.
Žena se rychleji vrátí na svoji původní váhu před otěhotněním, ale není to jediný faktor, samozřejmě záleží i na stravování matky, nicméně kojení může úbytku váhy napomoci. Kojící ženy nemusí po určitou dobu menstruovat (je to velmi individuální, některým ženám se navrátí cyklus při plném kojení klidně po šestinedělí, jiné nemenstruují
i několik let), což může mít pozitivní efekt před vznikem chudokrevnosti. Není ale vhodné spoléhat na to, že pokud kojící žena nemenstruuje, nemůže otěhotnět! Myslím, že každý z nás má v okolí několik důkazů, že tomu tak není.
Z dlouhodobého hlediska je efekt kojení také pozitivní.
V posledních letech se objevují četné studie, které ukazují, že dlouhodobé kojení má protektivní efekt před vznikem rakoviny prsu a vaječníků
u matky. Přikládám data z metaanalýzy publikované v roce 2015 (8). V případě, že žena kojí déle než 12 měsíců (souhrnně za celý život), dochází ke snížení rizika rakoviny prsu až o 26 % v porovnání s ženami, které nikdy nekojily, v případě rakoviny vaječníků je to dokonce až o 37%. Je zajímavé, že roli hraje i samotná délka kojení a také počet těhotenství, procento snížení rizika je menší u žen, které kojily méně než 12 měsíců. Taktéž existují důkazy, že dlouhodobě kojící ženy mají nižší riziko rozvoje cukrovky 2. typu. (8)
Co se týče snížení rizika rozvoje osteoporózy a poporodní deprese (což se udává také jako jedna z výhod kojení), nejsou výsledky natolik přesvědčivé, hraje zde roli pravděpodobně více faktorů. (8)
Informace zde uvedené jsou orientační a mají pouze obecnou povahu.
V žádném případě nenahrazují lékařskou či jinou odbornou péči. Na základě těchto informací, vč. popisů průběhů chorob uváděných na těchto stránkách, nelze samostatně stanovit diagnózu a léčbu, k tomu je třeba konzultace
s lékařem. Tyto stránky nepředstavují nabídku léčby na dálku. Všichni uživatelé těchto stránek souhlasí s tím, že tyto stránky používají na vlastní riziko a nebezpečí. Nelze uplatňovat nárok na náhradu škody způsobenou přímo či nepřímo využitím těchto stránek a na nich obsažených informací.
Zdroje:
1. Sabirov A, Casey JR, Murphy TF, Pichichero ME. Breast-feeding is associated with a reduced frequency of acute otitis media and high serum antibody levels against NTHi and outer membrane protein vaccine antigen candidate P6. Pediatr Res. 2009;66(5):565-570. doi:10.1203/PDR.0b013e3181b4f8a6 articles/PMC2783794/
2. Yan J, Liu L, Zhu Y, Huang G, Wang PP. The association between breastfeeding and childhood obesity: a meta-analysis. BMC Public Health. 2014;14:1267. Published 2014 Dec 13. doi:10.1186/1471-2458-14-1267
3. Dewey KG. Is Breastfeeding Protective Against Child Obesity? Journal of Human Lactation. 2003;19(1):9-18. doi:10.1177/0890334402239730
4. WHO. Long-term effects of breastfeeding: a systematic review. Geneva: World Health Organization; 2013
5. Hernell O. Human milk vs. cow’s milk and the evolution of infant formulas. Nestle Nutr Workshop Ser Pediatr Program. 2011;67:17-28. doi: 10.1159/000325572. Epub 2011 Feb 16. PMID: 21335987.
6. https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/all.12398
7. Lebl, J., et al. (2012). Klinická pediatrie. Praha, Czech: Galén.
8. Chowdhury R, Sinha B, Sankar MJ, et al. Breastfeeding and maternal health outcomes: a systematic review and meta-analysis. Acta Paediatr. 2015;104(467):96-113. doi:10.1111/apa.13102
Jeden komentář
Pingback: