Prevence,  První pomoc

Jak na klíšťata

Původně jsem se tomuto tématu věnovat nechtěla, protože mi přišlo, že informací o klíšťatech je už všude spousta. Nicméně množství dotazů na instagramu mě přesvědčilo, že je na čase článek sepsat.


IXODES RICINUS

Pod tímto tajemným názvem se skrývá latinský název klíštěte obecného. Patří mezi roztoče, který se běžně vyskytuje v naší přírodě, především v trávě a na nižších keřích a křovinách, kde čeká na hostitele. Neskáče tedy ze stromů, jak se občas traduje. Za svůj životní cyklus vystřídá více hostitelů a projde několika stádii vývoje. Z vajíček v půdě, která naklade samice, se vylíhnout larvy (velmi drobné, kolem 0,8 mm). Ty potom osídlí své první hostitele (drobná zvířata), sají jejich krev a dojde k jejich přeměně na nymfy. Ty se přisají na dalšího hostitele, sají jeho krev, prochází poslední proměnou a stávají se dospělci, ti poté po splnění svého reprodukčního úkolu (oplodnění samice u samců či nakladení vajíček u samic) uhynou. Infikované může být jakékoliv stádium a také bohužel neplatí, že přisát na člověka se může pouze dospělec. Larvy jsou na kůži špatně viditelné, proto nemusíme jejich přítomnost vždy odhalit a “napitá” larva odpadne a pokračuje ve svém životním cyklu. Celý vývojový cyklus od vylíhnutí vajíčka po další nakladení vajíček (u samic) trvá 2-3 roky.

Zleva: dospělý jedinec- samička, samec, nymfa, larva
Zdroj: https://www.in.gov/isdh/28005.htm

KLÍŠTĚ JAKO VEKTOR INFEKČNÍHO ONEMOCNĚNÍ

Klíště samo o sobě člověku neublíží, problémem jsou ovšem nemoci, které mohou přenášet. Ve světě je jich celá řada, v ČR je popsáno 6 různých nemocí, které klíšťata přenášejí, ale klinický význam v běžné praxi mají především dvě z nich- lymeská borrelióza a klíšťová encefalitida. O nich se zmíním později v samostatném článku.


PREVENCE

Panika není na místě, ale obezřetnost určitě ano. Měli bychom se snažit zabránit přichycení klíštěte na oděv, jeho přisátí a pokud už se přisaje, je důležité klíště co nejdříve odstranit. Na nás rodičích je, abychom tyto preventivní kroky dětem vysvětlili, proč jsou důležité, samy si je potom osvojí a přijdou jim přirozené. Rozhodně bych nešla cestou strašení nebo zákazů sedat si do trávy nebo si v ní hrát, protože je škoda děti ochudit o spoustu zážitků v přírodě. A klíště můžeme chytnout i při průchodu trávou, takže je lepší být před nimi “o krok napřed” a znát prevenci.

Výběr oblečení

  • volíme hladké spíše světlé materiály, ze kterých klíště snáz sklouzne a je na nich lépe vidět, ideálně dlouhé nohavice a rukávy, vysoké ponožky, pokud to počasí dovolí
  • pravidelně kontrolujeme, zda-li na oblečení není klíště
  • po příchodu domů dítě svlečeme a oblečení vyměníme

Repelent

  • patří také mezi důležité kroky v ochraně před klíšťaty
  • na trhu je jich celá řada a často mi chodí dotazy, jaký jen ten nejlepší. Výhodou přírodních repelentů je jejich možná aplikace i na holou kůži, bohužel ale nedosahují takové účinnosti, jako ty běžné obsahující např. DEET (diethyltoluamid). Ty ale pro děti nedoporučuji, maximálně je můžeme nastříkat na oblečení u starších dětí.
  • Sama jsem pro dceru používala a stále používám přípravek značky Bugsooter (zmiňuji čistě ze svého přesvědčení, u nás zatím funguje dobře a dcera dosud klíště neměla), používáme ho i my s manželem. Na eshopech s přírodní kosmetikou najdete repelentů celou řadu, doporučuji vždy zkontrolovat jejich složení a vhodnost pro malé děti. Nicméně i přírodní repelenty doporučuji nejprve otestovat na malém kousku kůže, obsahují často různé silice a výtažky z rostlin, které mohou citlivým jedincům způsobit alergickou reakci.
  • pokud bych vybírala repelent pro starší dítě, které jede samo např. na týden na tábor, raději sáhnu po účinnější “klasice”. Proč? Přece jen nemáme dítě pod dozorem, a může dojít k pozdnímu odhalení a tudíž je zde vyšší riziko nákazy.
  • aplikujeme nejen před pobytem venku, ale i v jeho průběhu, po koupání, při pocení, při odložení vrchní části oděvu
  • večer nezapomeneme z kůže smýt

Prohlédnutí kůže po návratu

  • kontrola toho, jestli se na dítě nepřisálo klíště, by měla být denní rutinou při pobytu venku, nestačí pouze umýt vodou a spoléhat na to, že se klíště “spláchlo”
  • zkontrolujeme nejen kůži celého těla, ale i záhyby (loketní a podkolenní jamka, třísla, rýha za ušima, genitál, meziprstí…), stejně tak nezapomeneme na kštici!

JAK KLÍŠTĚ ODSTRANIT?

Pokud přece jen objevíme přisáté klíště, na prvním místě je důležité zachovat klid 😉 Riziko nákazy je tím menší, čím dříve je klíště odstraněno, proto doporučuji odstranit hned, jak to zjistíme a nečekat, než přijdeme domů nebo dokonce do druhého dne, aby jej odstranil lékař!

Klíště se dá bezpečně odstranit v domácích podmínkách, není nutná návštěva lékaře! Výjimkou je třeba klíště přisáté např. v blízkosti oka, v linii řas (ano, s tím jsem se v praxi setkala) nebo na jiném místě, kde si rodič na odstranění netroufne.

Zaručených metod odstranění klíštěte najdete na internetu velké množství, dokonce i mezi odborníky jsou různé názory, čím a jak klíště odstranit. Není nutné se pídit po co nejdokonalejší metodě, ale prostě bezpečně a rychle klíště odstranit bez toho, aby došlo k jeho přetržení, rozmáčknutí a tím i ohrožení nákazou pro druhého, který klíště vytahuje.

K vytažení budete potřebovat:

  • gumové rukavice (pokud nemáte, nevadí)
  • dezinfekci (ideálně jodovou, ale jakákoliv lepší než žádná)
  • nějaký nástroj (pinzeta na odstranění klíšťat, klasická pinzeta, plastová karta na odstranění klíšťat, v případě, že nic z toho nemáte, poslouží i párátko či tyčinka k čištění uší, kousek kapesníku či ručník)
Takto může vypadat karta na odstranění klíštěte.

Postup odstranění klíštěte:

  • pokud máte, dejte si rukavice
  • na klíště stříkneme dezinfekci (vyvarujeme se použití krémů a olejů za cílem klíště “udusit”)
  • klíště se snažíme z kůže “vykývat“, drží pomocí tzv. hypostomu, který nemá žádný závit, ale zpětné háčky, proto je zbytečné klíštětem točit, akorát se tak snáze rozmáčkne nebo přetrhne.
  • klíště můžeme také podebrat zářezem ve speciální plastové kartě, mělo by se pustit
  • pokud máme vatovou tyčinku nebo kapesník či ručník, klíště “přejíždíme” 2-3 minuty z jedné strany na druhou, dokud se nepustí
  • pokud se nedaří klíště vykývat, snažíme se chytnout pinzetou co nejblíže u kůže a jemným tahem oddalovat od kůže, dokud se nepustí (nebo neodtrhne, pokud nelze jinak)
  • ranku po odstranění vydezinfikujeme
  • klíště zlikvidujeme a umyjeme si ruce

Co dělat, když se klíště “zatrhne”?

Snažíme se co největší část zbylého klíštěte “odtrhnout” pinzetou. Pokud přesto zůstane v kůži část “kusadel”, místo odezinfikujeme a sledujeme, časem dojde k vyloučení z kůže. Pokud je klíště odstraněno včas, nemusí znamenat zatržení žádný problém, protože klíště po přisátí potřebuje určitou dobu, aby došlo k přestupu bakterií či virů do těla. Zbylá kusadla v kůži tedy sama o sobě infekční nejsou.

Jak dlouho sledovat kůži a hlídat případné příznaky?

Podrobně se o lymeské borelióze a klíšťové encefalitidě zmíním v dalším článku. Projevy na kůži (typické zarudnutí s centrálním výbledem), ale i ty celkové (horečka, únava, bolest kloubů, neurologické příznaky…) sledujeme po dobu 2-3 týdnů. Proto je vhodné poznamenat si datum, kdy a kde došlo k přisátí klíštěte a při zdravotních potížích v tomto časovém “okně” vždy hlásit, že měl pacient klíště.

Ihned po odstranění klíštěte může na kůži zůstat červený flíček, pupínek nebo malá zatvrdlina. Může svědit. Jedná se většinou o lokální reakci na přisátí klíštěte a látky, které při “zakusování” do své oběti vylučuje. Je na místě tento projev sledovat, měl by vymizet v řádu jednotlivých dnů. Pokud je tomu naopak, projev na kůži se rozšiřuje či se dokonce objevuje světlý výbled v centru, navštivte lékaře.

Jak klíště zlikvidovat?

Zabalit do kousku papíru a spálit nebo spláchnout do WC, popř. zabalit do igelitového sáčku, aby klíště nemohlo vylézt a vyhodit. NIKDY klíště nemačkáme, nedrtíme holýma rukama, jedná se o potenciálně infekční materiál!

Je vhodné nechat klíště vyšetřit v některé ze soukromých laboratoří?

V dnešní době existují možnosti, jak odstraněné klíště vyšetřit. Děje se tomu tak většinou v soukromých laboratořích na přímou úhradu. Dá se vyšetřit celá řada onemocnění, nejen tedy přítomnost borrelií či viru klíšťové encefalitidy. Má to ale smysl?

Názory se (jak jinak ;-)) různí. Já osobně zastávám takový, že je toto vyšetření zbytečné a odstraněné klíště bych nenechala vyšetřit u sebe ani u dcery. Proč? Léčíme vždy až případnou nemoc, ne přítomnost infekčních částic v klíštěti. Pokud zjistíte, že klíště je “nakažené”, neznamená to automaticky, že došlo k nákaze pacienta. Případná léčba u borreliozy (antibiotika) by byla stejně nasazena až v případě klinických potíží. Preventivní podání antibiotik se nedoporučuje. Stejně tak klíšťovou encefalitidu budeme léčit až v případě, že má pacient příznaky (neexistuje navíc specifická léčba jako u borreliózy). Je to tedy zbytečné a pokud má dítě klíšťat za sezónu několik, tak i velmi finančně nákladné.

Na místě je tedy sledování příznaků po dobu 2-3 týdnů.

Co se stane, když si přisátého klíštěte nevšimneme?

Klíště saje krev většinou 2-4 dny, poté napité odpadne. Delší doba přisátí zvyšuje riziko infekce, proto je vhodné jej odstranit co nejdříve. Napité klíště (může pocházet i z domácích zvířat) bezpečně zlikvidujeme.


Zdroje:

foto v úvodu: https://www.ashburnmagazine.com/features/faces-of-lyme-ashburn-is-a-hot-spot-for-lyme-disease/

Odborné informace jsem čerpala ze stránek http://szu.cz/tema/prevence/klistova-encefalitida

https://emedicine.medscape.com/article/1413603-technique?src=ppc_google_rlsa-traf_mscp_emed_md-6mo_englang-global-int&gclid=Cj0KCQjwoaz3BRDnARIsAF1RfLeJy2JVkKVq5GO5Nc7B9xpMQ_PcIcJSPU8va-fDcFztRYAyU8ZWQNEaAvGJEALw_wcB


Informace zde uvedené jsou orientační a mají pouze obecnou povahu.
V žádném případě nenahrazují lékařskou či jinou odbornou péči. Na základě těchto informací, vč. popisů průběhů chorob uváděných na těchto stránkách, nelze samostatně stanovit diagnózu a léčbu, k tomu je třeba konzultace
s lékařem. Tyto stránky nepředstavují nabídku léčby na dálku. Všichni uživatelé těchto stránek souhlasí s tím, že tyto stránky používají na vlastní riziko a nebezpečí. Nelze uplatňovat nárok na náhradu škody způsobenou přímo či nepřímo využitím těchto stránek a na nich obsažených informací.

5 komentáře

Napsat komentář: Pediatrie s láskou Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *